Ve dnech 07.08.2005 - 14.08.2005 jsem se se svou ženou vydal na dovolenou do Londýna. Následující text je přepisem deníku, který jsem si během pobytu psal.
V 15:15 jsme přijeli na letiště v Brně-Tuřanech, kde jsme víceméně úspěšně prošli odbavovacím procesem. Drobnou příhodou byl zavírací nůž, který jsem více než rok nemohl najít, a který objevil rentgenový prohlížeč zavazadel. Pracovnice pasové kontroly mi dala vybrat - buďto s ním do koše nebo se vrátit k odbavení zavazadel. V zavazadlech v kabině letadla nože ani jiné ostré předněty být nesmějí, a tak nůž letěl do koše (kde mimochodem již bylo asi 1 kg nejrůznějších nůžek, nožů, kleští a jiných nástrojů). Protože jsme kontrolou prošli mezi prvními, měli jsme výsadní právo si vybrat místa k sezení (tedy zabrat místa u okna). Let byl nádherný, snad vyjdou fotky, které jsem svým novým digitálem pořídil přes dvojité sklo okna v letadle. Poté, co se letadlo vyhoupne nad mraky, to vypadá, jakobysme letěli vycházkovým tempem. Rychlost kolem 900 km v hodině se projeví až když míjíme jiné letadlo, letící "v protisměru". Po příletu na letiště London-Stansted jsme díky tamnější perfektní organizaci vše rychle našli a odjeli autobusem společnosti National Express do Stratfordu (jízdenka tam i zpět pro jednu osobu za 12 liber).
Na trase linky 69 ze Stratfordu do Walthamstow jsme objevili záludnosti londýnské "MHD". Metoda zjištění zastávky pomocí odpočítávání stanic nefunguje, protože v jízdních řádech jsou uvedeny pouze některé. Další zrada nás čekala při pokusu o zaslání SMS kontaktní osobě, která nás měla na Walthamstow vyzvednout. Pokus o zaslání SMS na číslo začínající nulou (tedy na "místní číslo", skončí nedoručením SMS na číslo, kde britský T-Mobile doplní českou předvolbu +420. To se ale odesílatel dozví až zhruba po dvou hodinách, kdy přijde oznámení o nedoručení. Ještě že jsme na to přišli "jen" po půlhodině čekání na nádraží ve Walthamstow, jinak bychom tam museli nocovat. Nakonec jsme se ale s člověkem od agentury setkali a dorazili do domečku v Bedford Road, kde nás čekal skromný, ale útulný pokojíček.
Ubytovaní jsme v tzv. share house, což je dům pronajatý více lidem se společnou kuchyní, koupelnou a záchodem. Cena za týdenní ubytování pro jednoho je 90 liber (na měsíc asi 220 liber), což není nijak závratná cena, provnáme-li ji s cenou hotelového pokoje (od 40 liber na noc). Kuchyňka je dostatečně zařízená (sporák, mikrovlnka, lednička, pračka, toustovač). Pozor na naše spotřebiče - v britské síti je sice 220 V, ale jejich zásuvky jsou jiné, je třeba koupit redukci.
Čtvrť Walthamstow se zdá být převážně přistěhovaleckou čtvrtí - na ulici potkáte lidi všech barev pleti a jazyků, včetně Čechů a Slováků. Naši spolubydlící byli všichni krajané (Táňu z Nitry počítám mezi krajany).
Dopoledne jsme vyrazili do centra Londýna. Na nádraží Walthamstow Central (náš každodenní startovací bod) jsme koupili týdenní "travel card", která nám umožnila jezdit volně autobusem, metrem nebo vlakem ve třech pásmech. Cestování londýnským metrem je snadné, průchody a podchody jsou sice lidským mraveništěm, ale všude je vidět orientační cedule a je prakticky nemožné zde zabloudit.
Týden v Londýně jsme se rozhodli začít návštěvou Buckinghamského paláce, jehož reprezentační místnosti (state rooms) jsou přes léto otevřeny veřejnosti. Prohlídka (za 13,50 P) stojí za to, interiéry paláce jsou opravdu nádherné. Místo průvodce jsme dostali kapesní přehrávač, který nám srozumitelnou angličtinou popisoval jednotlivé místnosti. Prohlídka paláce pokračuje cestou palácovým parkem, až vyústí do jedné z ulic okolo paláce. Nastal čas oběda, takže jsme zajeli na Picadilly Circus do Teska koupit něco k jídlu a do Hyde Parku poobědvat.
Po obědě jsme prošli Hyde Parkem. Na slavném Speaker's Corner není nic zvláštního, a mluví tu prý už jen fanatici a blázni. Hned vedle Hyde Parku je Kensingtonský park a Kensingtonský palác, který patřil princezně Dianě. Odtud jsme, již dost utahaní, odjeli metrem domů do domečku v Berford Road.
Dneska jsme měli na programu návštěvu Greenwiche a okolí. Nejlepším způsobem se zdála být cesta autobusem do Stratfordu, a odtud vlakem "DLR" (Docklands Light Rail) přímo do Greenwiche. Vlaky DLR jezdí pod zemí i nad zemí, takže je zde (na rozdíl od metra) docela hezká vyhlídka. V Greenwichi jsme prošli námořní muzeum (Maritime Museum), greennwichský park a královskou observatoř, která dnes slouží již jen jako muzeum. Touto observatoří prochází nultý poledník, který rozděluje zeměkouli na východní a západní polokouli.
V námořním muzeu jsou k vidění mj. překrásné modely lodí (až pětimetrové). Fotografování je zde, jako téměř ve všech muzeích, zakázáno, takže jsem pořídil jen jedinou fotku "načerno". V greenwichském přístavu (Greenwich Pier) kotví majestátná loď Cutty Sark. Hned vedle je vchod do tunelu pod Temží, po obou stranách navazující na promenádu po břehu Temže (Thames Path). Ta nás unavila natolik, že jsme nasedli na vlak a odjeli do Walthamstow.
Dopoledne jsme prošli čtvrtí City (zvaná též "Square Mile"), která je sídlem centrál mnoha britských i světových firem. To je vidět i na lidech, které je tam možno v ulicích potkat - šéfové, manažeři, "kravaťáci". Zvláště majestátná je budova "Swiss Re Gherkin", ve tvaru vajíčka postaveného na špičku. Z City je to co by kamenem dohodil k londýnské pevnosti Tower. Vstupné 14,50 liber nás odradilo, tak jsme zamířili hned vedle k jedné z londýnských ikon - mostu Tower Bridge.
Je nádherný, dokonce jsme měli to štěstí vidět jej zvedat. Uvnitř Tower Bridge je výstava a promenáda (vstup 5 liber). U Tower Bridge je možné koupit spojenou vstupenku na Tower Bridge a Monument. Monument je památka na velký požár v roce 1666, který zničil třetinu Londýna, vč. tehdejšího chrámu sv. Pavla (St. Paul), který jsme navštívili hned poté. Chrám je obrovský, součástí placeného vstupu (8 liber) je výšlap do Whisper Hall (kde je prý šepot slyšet na desítky metrů), do Stone Hall a nakonec do Gold Hall, odkud je překrásný výhled na Londýn.
Ráno jsme přijeli metrem na Picadilly Circus, rušné náměstí s mnoha obchody. O blok vedle je Trafalgar Square, krásné náměstí, na kterém se nachází britská Národní galerie. Poobědvali jsme v St. James parku. Londýnské parky jsou oázou klidu a pohody, na rozkládacích křeslech, dekách nebo na trávě všude vidíte lenochy, až to láká taky si na hodinu nebo dvě lehnout.
St. James Park sousedí s parlamentní čtvrtí, kde je i Dawning Street, sídlo britských premiérů. Není přístupná veřejnosti, pouze skrz masivní ocelovou bránu je něco vidět. Součástí parlamentu je i majestátný Big Ben, jehož typický zvuk se nese nad Temží i okolními uličkami. Vstupné na prohlídku Parlamentu je 9 liber. Na Parliament Square je i krásný chrám sv. Margaret, sídlo westminsterského opatství (Westminster Abbey). Přešli jsme Temži k velkému kolu The London Eye a pokračovali po promenádě na temžském nábřeží, kde jsou k vidění nejrůznější umělci, "kejklíři" a živé sochy. Na Milennium Bridge jsme opět přešli Temži a prohlídli si Temple.
Další zastávkou byla adresa 221b Baker Street, kde je muzeum Sherlocka Holmese a obchod s upomínkovými předměty. Jakékoliv muzeum, výstava nebo cokoliv jiného přístupného veřejnosti vždy zahrnuje i obchod se suvenýry.
Poslední zastávkou dnešního dne bylo nádraží King's Cross a ono slavné nástupiště 9 a 3/4, které jistě znaji všichni fandové Harryho Pottera.
Návštěva britského muzea (British Museum) byla naplánována na celý den. Není ani dobře možné stihnout prohlídku za méně času. K vidění jsou tam toho spousty a nemá ceny se snažit vše vyjmenovat, takže stručně: Vstupné je zde dobrovolné (3 libry). Celé muzeum je rozděleno do několika tematických celků (Egypt, Islám, Afrika, Evropa, Ameriky). Některé akce jsou se zvláštním vstupným (Japonští hrdinové - 5 liber). Nádherná byla expozice Mummy: the inside story, spojená s promítáním 3D filmu o mumii kněze Nesperrenub. Každý návštěvník dostal "slušivé" 3D brýle, se kterými film dostal iluzi třetího rozměru. Film popisuje výzkum mumie pomocí CT a ukazuje unikátní záběry zevnitř, včetně výkladu i životě kněze. Podívaná rozhodně stála za 6 liber vstupného.
Poslední den před odletem jsme já a žena měli individuální program. Chodit po památkách se mi už moc nechtělo, a tak jsem prošel nějaké obchody, kouknul se do Čínské čtvrti, poobědval v Regent's parku. Pak začalo pršet tak jsem zamířil domů. Večer jsme ještě pořídili několik záběrů nočního Londýna, ale protože jsem neměl stativ, tak fotky byly většinou rozmazané.
Dopoledne jsem ještě, inspirován mojí ženou, zajel narychlo do obchodu ve vědeckém muzeu na South Kensinghton koupit něco na památku a pak už trasa Stradford - Stansted - Brno. Chválabohu, že aspoň někdo do Brna létá, takže po obědě v Londýně je možné povečeřet doma v Brně.
Copyright (c) Ladislav Zezula 15.08.2005
